Mateřská škola Terezínská – Lovosice

Jako jsou např.: poruchy řeči, sociálně znevýhodněné či vícejazyčné prostředí, děti s odkladem školní docházky/ logopedie, Metoda dobrého startu, Shody a rozdíly, grafomotorika, aj./.

Logopedická náprava

 
Řeč se u dítěte vyvíjí postupně a jednotlivá stádia řečového vývoje nelze přeskakovat či násilně urychlovat.

 
Do čtyř let se u dítěte rozšiřuje především slovní zásoba, rozvíjí se větná stavba, zlepšuje se vyjadřovací obratnost.V této době není vhodné dítě opravovat, nesprávná výslovnost některých hlásek je v tomto věku zcela přirozená.

 
Kolem čtvrtého roku by mělo dítě zvládnout artikulačně jednoduché hlásky
/ M,P,B,V,F/ a hlásky Ď,Ť,Ň.K.Často zůstává nesprávná výslovnost hlásek
C,S,Z,Č,Š,Ž,L,R,Ř nebo některých z nich.

 
Je však důležité rozlišovat, jakým způsobem dítě tyto hlásky tvoří. Pokud dítě hlásky vynechává nebo nahrazuje jinými, je to přiměřené věku. Dítě na správnou výslovnost postupem času může přijít samo.Stačí správný řečový vzor, podnětné prostředí plné pohody, kde se rozvíjí všechny stránky osobnosti dítěte.
Když úprava výslovnosti přesto nepostupuje, je vhodné zahájit logopedickou péči/ kolem pátého roku/.

 
Pokud však dítě vytváří některou hlásku deformovaně /sykavky,L,R,Ř/, je nutné speciální cvičení pod vedením logopeda,neboť tento zlozvyk se dítě neodnaučí.

 
Je vhodné vyhledat logopeda již ve čtyřech letech/ na doporučení logopedických asistentek/ Nekolné, Novosadové a Sailerové/, aby se návyk řeči zbytečně nefixoval.

 
Po vyšetření v SPC Litoměřice a jejich závěrů dále log.asistentky pokračují v nápravě. Dítě nadále dochází do SPC na kontrolní vyšetření.
Logopedickou péči je třeba zahájit včas tak, aby při nástupu do první třídy byla výslovnost správná.
Děti, u kterých je vadná výslovnost jedním z projevů těžší diagnózy, procházejí obdobnými stádii výslovnosti, ale s individuálním časovým posunem.
V první třídě ještě nemusí mít správnou výslovnost vytvořenou nebo se hledá další řešení umístěním v zařízení pro logopedickou nápravu.

Pokud dojde u dítěte k odkladu školní docházky a má nesprávnou výslovnost je logopedická náprava intenzivnější se zaměřením na:

 • Procvičování motoriky jazyka a mluvidel/log.asistentky,rodiče,tř.uč./
• Správné vyvození hlásky a její fixace/log.asistentky, rodiče, tř.uč./
• Rozvíjení fonematického sluchu/log.asistentky + tř.učitelky,rodiče/
• Zvuková stránka slov/ tř.učitelky,rodiče /
• Rozvíjení slovní zásoby/tř. učitelky,rodiče /
• Rozvíjení souvislého vyjadřování/tř. učitelky,rodiče/

se zaměřením na:

• Procvičování motoriky jazyka a pravvidel / log.asistentky,preventistka,preventivní logopedické chvilky na třídách/

• Správné vyvození hlásky a její fixace/ logopedické asistentky- hlavní materiály Balášová,Tomická,Hájková/

• Rozvíjení fonematického sluchu/log.asistentky + učitelky dětí/

1. rozklad slov na slabiky/jak se jmenuješ,.házej ,tleskej,povídej,.počítej,tleskej/
2. rozlišování délky slov/krátké,delší,nejdelší/
3. určování hlásky ve slově/kdo to je..M,kdo tu bydlí..p,rozpočítadlo,lodička
   přivezla..K,slovní kopaná/

• Zvuková stránka slov/ hlavně učitelky dětí/

1. rýmování a hádanky/jak dělá..haf,kap,na ozvěnu..pes-les,na co myslím,je to pravda,všechno lítá..co by se stalo kdyby../

• Rozvíjení slovní zásoby/hlavně učitelky /

1. podstatná jména/co vidíš,co to je,co potřebujeme,co je správně-uč. děti plete/
2. významové kategorie/co kam patří,co tě napadne,když řeknu…-pojmy/
3. synonyma/jak to řekneš jinak-dům,na překladatele/,homonyma/co to ještě znamená-zámek/,antonyma/když já řeknu malý.. ty velký,negace u sloves-ne/
4. slovesa/jak dělá,co dělá,napodobování řemesel,na který obrázek se dívám,co se děje na obrázku,co můžeme dělat..rukama/
5. přídavná jména/jaké to je,zapojení smyslů,najdi,co je..dřevěné/

• Rozvíjení souvislého vyjadřování/hlavně učitelky/

1. rozhovor/tvoření jednoduchých vět,o obrázku,přišlo jaro..umíš to také tak../
2. popis/kdo jsi,říkej co dělají,na co myslím,co se čím dělá/
3. vyprávění/cojsem zažil,trojice obrázků,jak to bylo dál,dopověz co nevím,žil byl
4. reprodukce/mozaiky pohádek s pomocí obrázků,zážitky z kulturní akce/
5. dramatizace /scénky,situace,pohádky/

Metoda dobrého startu

 

V MŠ se metoda dobrého startu používá jako prostředek předcházení poruch v psychomotorickém vývoji. Opožděný vývoj v této oblasti se projevuje selháváním dítěte ve výuce čtení a psaní.

Cvičení této metody sledují harmonický rozvoj psychomotoriky ve všech aspektech. U dětí s normální psychomotorickou úrovní rozvíjí, u dětí s poruchami vývoje upravují nepravidelně se rozvíjející funkce.

Přispívá k rozvoji řeči, vnímání, grafomotoriky, respektuje individualitu dítěte.

Posiluje schopnost navázat a udržet kontakt, komunikovat a kooperovat s ostatními.

Výchozím krokem je poslech písně, která nás převede k modelové situaci.

Děti vypráví osobní zážitky, znovu je prožívají, pracují s fantazií, vnímají pohyb. Znakem, symbolem každé písně je grafický vzor.

Pomocí technik  kineziologie děti rozvíjejí svou sebedůvěru, sebejistotu, pozitivní představu o sobě.

Zábavná cvičení propojují levou a pravou mozkovou hemisféru, aby učení a funkce probíhaly celým mozkem. Nenásilně obnovujeme správný tok energie.

Cvičení a hry zeměřené na rozvoj matematických představ

Při nácviku rozvoje matematických představ začínáme srovnáváním velikostí (cvičíme pojmy malý – velký,menší – větší ,nejmenší – největší, dlouhý – krátký, delší – kratší, nejdelší – nejkratší, široký – úzký, širší – užší, nejširší – nejužší ), dále množství ( pojmy více – méně – stejně ), pokračujeme pojmenováním číselné řady do deseti a také orientací v této řadě ( pojmy první,druhý ….  poslední ).

U některých dětí můžeme zkoušet i hrubší orientaci v čase.Cvičení provádíme vždy manipulací s předměty ( hračky, prvky stavebnic, geometrické tvary), později i na obrázcích.

Vhodné je spojit cvičené matematické pojmy s pojmy prostorovými ( nahoře – dole – uprostřed, vpravo – vlevo, nad – pod ).Číselnou řadu pak        spojit s říkankou.

Příklady vlastních cvičení

• Dítě určuje co k sobě patří, řadí do skupin, spojí čarou, určí, čeho je víc
• Dítě řadí podle velikosti, délky, šířky,barvy, tvaru
• Dítě podle pokynů umístí předmět – pod čáru, na její začátek – konec,doprostřed, vpravo a vlevo
• Dítě podává první  – poslední, třetí apod. kostku, nebo určuje, kolikátá je např. černá kostka, bílá ….
• Přidáváme nebo ubíráme kostky, dítě určuje kolik kostek zbývá ( tvoříme vlastně příklady 1 + 1, 3 + 3 , 4 – 2 atd. )
• Tvoříme ubíráním nebo přidáváním dvě hromádky, dítě určuje, kde je méně, kde více kostek
• Dítě má za úkol nakreslit podle předlohy stejný počet
• Dítě udělá tolik kroků ( skoků ), kolikrát jsme zatleskali
• Pro cvičení matematických představ používáme dětské hry např. domino s tečkami, geom.tvary, „Člověče nezlob se“ nebo speciální „Pexeso“

Cvičení a hry zaměřené na rozvoj motoriky

Rozvoj tzv. hrubé a jemné motoriky ( pohybů ) je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní. Neuvolněná, nerozcvičená ruka pro psaní spolu s nesprávným držením psací potřeby a nesprávným sezením může nejen dítě  od psaní odradit, ale způsobit při výuce psaní nemalé obtíže a spolupůsobit i při vzniku specifické poruchy psaní ( dysgrafie ). Speciálními cvičeními  a dbaním na správné držení psací potřeby, dále pak výběrem vhodných potřeb pro kreslení a psaní a výběrem vhodné polohy pro psaní a kreslení můžeme mnoha problémům předejít.Kontrolujeme proto, zda dítě drží tužku volně mezi palcem a ukazovákem a podkládá jí prostředníčkem.Dohlížíme též na správný sklon psacího náčiní.Zpočátku jsou vhodné silnější tužky nebo pastelky, které jsou nyní běžně k dostání, nebo voskové pastelky a kulaté křídy – vše, co dobře „ klouže“ po papíru, co neklade odpor.Pro podpoření správného úchopu můžeme použít zvláštní plastové násadky na tužky nebo tužky s trojúhelníkovým průřezem.Nácvik začínáme na velké plochy / balicí papír,tabule ), postupně je zmenšujeme až k formátu A4 – A5. Polohu volíme podle toho , která dítěti nejvíce vyhovuje – při nácviku je vyzkoušíme.Začínáme vstoje, přecházíme k sedu s oporou i bez opory ruky o stůl, pokračujeme do kleku i lehu na podlaze.Před každým kresebným cvičením uvolníme ruku buď nějakou motorickou hrou nebo vlastním procvičením ruky a prstů (kroužením, kmitáním ),případně i uvolněním ruky a prstů ve vlažné vodě v umyvadle. Kresebné cviky provádíme napřed rukou „na zkoušku“ ve vzduchu, obtížnější pak provádíme překreslováním přes fólii.

Cvičení zaměřená na rozvoj jemné motoriky, tj. pohyby ruky a prstů

• Stavění z kostek – podle vzoru, barvy, tvaru,velikosti
• Sestavování skládaček, mozaiek
• Cvrnkání kuliček – do důlku, branky, přes překážku
• Poznávání věcí – podle hmatu, třídění podle tvaru, geometr. Tvarů
• Modelování – z různých materiálů ( modelína, modurit, keramická hlína, těsto)
• Použití běžných činností – zapínání knoflíků, háčků, zipů, oblékání se, oblékání panenek
• Vytrhávání obrázků – nalepení na čtvrtku
• Vystřihování obrázků y papíru a nalepování koláží
• Rovnání špejlí – dle velikosti

Vlastní kresebná cvičení

Začínáme na velkou plochu, formát zmenšujeme, napřed zkoušíme volné čmárání po ploše ( míč se koulí), pak již řízené

• Motání klubíček
• Kruhy jako točící se kola
• Vlnovka jako vlny na vodě
• Tečky jako zobání kuřátek

Vlastní kresebná cvičení

Začínáme na velkou plochu, formát zmenšujeme, napřed zkoušíme volné čmárání

po ploše ( míč se koulí ), pak již řízené

• Tečky jako zobání kuřátek
• Motání klubíček
• Kruhy jako točící se kola
• Vlnovka jako vlny na vodě
• Spojení bodů čarami:

1.  různým směrem – hromada prken
2. stejným směrem – plot
3. zleva doprava – žebřík

• Dolní oblouk – zleva doprava : houpačka se houpe,  miska, tašky na střeše
• Horní oblouk – zleva doprava : hromádka od krtka,hory, skákání žáby
• Kruhy : sněhulák, let motýlka okolo kytičky
• Smyčky : pletení svetru, kouř
• Šikmé čáry : prší , stromy v les
• Ovál : velikonoční vejce
• Trojúhelníky : pyramidy,střechy
• Osmičky : let motýlka, korálky
• Obtahování tečkové čáry
• Spojování teček
• Vybarvování určitých tvarů určitou barvou,po vybarvení vznikne obrázek